.... a je to tady. Vemte si krýgly a kulíšky. Budeme venku.

Fotky - Hurá

Tak konečně jsem se dokopal k vytřídění na nahrání mých fotek na picasu: https://picasaweb.google.com/mantak8a/NepalNaEnfieldech#

Šudanovi fotky snad přibudou brzy, také mohu slíbit promítání na středu večer pro brněnské fanoušky. Místo a čas bude ještě upřesněno.

Nad dopisy ctenaru aneb jak to bylo doopravdy

V tomto prispevku odpovidam na dotazy nasich vernych ctenaru:
- Proc je te Lada porad nejlepsi?
No protoze to tak je. Lada je charakter, ma zkusenosti s jednanim s lidmi ze sve kariery vychovatele v pastaku. Hezky se o nas staral a nutno podotknout, ze nas k tem pochvalnym textum trochu inspiroval.
- Proc je Marika nejhustsi?No protoze ona je vazne husta. Jedine devce vypravy jelo s manzelem Jarem. Oba z Presova. Marika s prehledem podstupovala nastrahy cest na starem motocyklu s nami, vybehla na Poonhill a neslysel jsem si ji stezovat. Marika je vazne husta. Pry by ji to doma nebavilo.
- videli jste tygra?S tygrem se to ma asi takto. Sice probehli vypravou zpravy, ze jedna skupina videla tygra, ale s odstupem casu musim pripustit, ze tyto informace se nezakladaly na pravde a ze tedy tygra nikdo nevidel. Ovsem krokodyla a dloooooooouheho hada jsme videli, to je svata pravda.

Na co se nas nikdo neptal a melo by zaznit.
- co nabozenska tolerance: v pruvodcich se pise, ze Nepal je zeme s uzasnou nabozenskiu toleranci a ze se jednotliva nabozenstvi spise doplnuji atd.... Raj na zemi. Sice tady krestany nepali, ale hinduisti do chramu nikoho nepusti a hotovo. Podle mistnich take hinduiste diskriminuji ostatni socialni skupiny a uvnitr se stale diskriminuji podle kast, byt je jo uz od padesatych let zakazano. Hinduiste jsou v nepalske spolecnosti zastoupeni z 80-ti %. Ve srovnni se Srilankou, kde nas do hinduistickych chramu zvali. Mohli jsme predat brahnamovi nase obetiny (ovoce,kvetiny) a prednest nase prani, je to tu velky rozdil.
- kdo v Nepalu smrdi?
Zda se, ze nejvice turisti, kterym se nechce pod studenou sprchu. Jinak mistnaci diky nabozenstvi, ktere jim veskrze predepisuje "obradne" myti celeho tela minimalne jednou denne nesmrdi. Prestoze nijak extra nevoni, nepouzivaji kosmetiku, tak je videt celi den u jakehokoli zdroje vody ve vesnici nebo kolem, jak se tam panove v hnedych trenyrkach mydli. Vedle se zase mydli devcata a dami v sarich. Takze se smrdicimi nebo spinavymi zebraky jsme se nesetkali. Vsichni se pravidelne myji. Hygienicke standardy jsou prirozene nizsi nez v evrope, ale i kluci mechanici z Dilli rikali, ze v Nepalu je dobra voda a pili kohoutkovou.

Odesláno z HTC

Vlakem do Dilli, posledni exotika

Nas vedouci Lada je naposledy nejlepsi.

Cesta vlakem byla tentokrate o neco delsi nez posledne. Jeli jsme asi 16 hodin, ale zato prvno tridou luzkovou. Ta se od druhe lisi pouze pritomnosti klimatizace, cenou a tedy i skladbou osazenstva. Rozlozeni kupe na 8 luzek zustava nezmeneno, stejne tak i dumyslne promichani turistu s lokalnimi cestujicimi. Cestou likvidujeme zasoby nepalskeho alkoholu, ktery je v Indii tezko k dostani. Cesta pomalu ubiha. Klimatizovany vagon ma velkou vyhodu, ze se v nem tolik neprasi. V devet jdeme spat a rano v devet jsme v Dilli. Taxikem se dopravime do hotelu, kde jsme pred tremi tydny zacinali. Kratka sprcha, brunch na strese zakonceny pivem. Zatim nam Lada domluvil auto s ridicem a vypsal pamatky, ktere bu se dali za nekolik hodin videt. Sedli jsme do auta a zapojili se do kazdodenni zacpy. Nebudu popisovat, kde jsme vsude zastavovali a co jsme vydeli, byla to v podstate klasika podle bedekru, ale musim zninit, me nejvic zaujalo.
Jednak nas ridic vyznanim Sikh vzal do sikhskeho chramu. Sikhove jsou ti s turbany a vousy. Je jich v Indii jen 2%, ale jsou hodne videt a plati delaji hlavne ve sluzbach a armade. Jejich templ jen takovou socialni siti. Je tam cisto, za se tam zadaco najist, napit, ubytovat, dostat uver. Proste fajn parta. V tomto chramu se taky neco delo. Lidi posedavali, zpivali. Mlatili hlavou o zem. Parkoviste bylo podzemni jak pod nakupnim centrem. Hlavne nas ridic mel radost, ze si odbyl kazdodeni navstevu templu a jeste v pracovni dobe.
Zlatym hrebem pro me byla stara mesita Qutab Minar. Pred spoustou let, kdyz byla Indie pod vladou islamskych vladcu nechal kolen 12 stol. Jeden vyvudovat na okraji Dili velkou mesitu s 72 m vysokym minaretem. Ten se jako jediny zachoval a pak par mensich budov. Nicmene ty stavby, vcetne minaretu jsou uzasne postaveny z cihel o ruznych odstinech cervene a do toho jsou vytesany jeste arabske texty. Byl jsme z toho mista uplne nadseny. Nevadily mi ani ty davy lidi ani to dusne horko. Ve stejnem arealu je taky zazracny zelezny sloup z 5 stol., ktery za ta leta nezrezivel. Taky super. Ale ten minaret je lepsi:-)
Cestou zpet nas nas ridic musel vzit do obchodu s tradicnimi Indickymi vyrobky, s tim, ze nemusime nic kupovat, staci kdyz si to projdeme a za deset minut vylezeme. No byla to husta marketingova masaz, ale odolali jsme.
Vecer jsme zasli jeste pesky na main bazar pro nejaky prirodni leky a ze bychom dokoupili nejake cetky tretky, pohlednice, ale nic hezkeho tam nebylo, spise naopak. Tak jsme sli na veceri do hotelu, dali si pivko. Sudan zariskoval kureci karbanatek, a zle se mu to nevyplatilo. Nastesti Imodium zafungovalo.

Tak a to je konec pratele. Peripetie na letisti uz popisovat nebudu ani obetavost ukrajinskych letusek. Nijak moc se to nelisilo od cesty tam. Jeb Sudan vyfasoval velmy nemiteho souseda a museli jsme mu domluvit misto v prvni tride:-)

Odesláno z HTC

15/4 hura na vlak

Po dukladnem narovnani karmy a hlubokem meditovani v blizkosti rodiste Budhy naposledy vazame lodni vaky na Enfildy a vyrazime k hranici s Indii. Je krasny sluny den. Po ceste ne nezbytna zastavka v kramku s alkoholem, pac dnes odpoledne naseame na vlak a pojedeme 18hodim do Dili. Na hranici je to 5km. Je tu pekny srumec a zmatek a take spousta papirovani. Svizne tu jezdi nakladaky, aute, rikse, ciklisti a take mi. Po 40minutach je vse vyrizeno. Mame sner Gorakpour, ktery je asi 80km. Vychutnavame si posledni chvile na metorce. Nikam se nezenem a jen tak si bublame a kochame krajem. Jeste se zastuveje me na pitnou pauzu a za hodku a pul uz jsme ve meste. Sonu(nas mechanik) jede prvni a vede nas k nadrazi. Posledni pohlazeni po nadrzi a je tu konec motorkareni v Nepalu. Na nadrazi zjistujeme ze mame asi dve hodky fora a tak s Baretem hledame lazbnika. Nikde nic. Tak mavame na riksu a zadame ho o odvoz k dobrenu holici. Po chvili drncani uz sedime v kreslech s papulema naplacanyma penou. Je to bozsky pocit se nachat holit.. Vlak jsme stihli. Mame nastesti mista v klimatizovanem vagonu s lehatky. Klima funguje v periodach, ale i tak jsme radi ze ji mame. Cesta celkem ubiha, Olda vypravi spoustu zajimavich historek a zazitku z jachtani. Po devate jdeme na kute a koleje pod nami delaji dudla, dudla, dudla, dudla..

12/4 Mt. Everest

Budik zvoni a Baret nevstava. Je 5,00 rano. Dnes letime na vylet k Everestu. Jsem oblecen a Baret sedi v posteli a kouka jak prave vyorana mys. Ptam se ho zda je v poha. Po chvili vahani mi odpovida, ze si vcera koupil mistni prasek na spani a ze asi jeste funguje. Nasedame do pristaveneho minibusu a ritime se ranim Kathmandu na letiste. Baret usnul. Jedeme uzkymy ulickami kde normalne jsou davy lidi. Parkujem u male opryskame budovy. Budova vnitrostatnich letu. Vystojime si frontu a pristupujem k rentgenu. Jsme v hale. Vypada to tu jako na nadrazi v Tisnove pred dvaceti lety. Chopi se nas pikolik a jde s nami vyridit potrebnou administrativu. Prochazime dalsim rentgenem a probiha dalsi ochmatavani. Nejsou tu zadne infotmacni cedule. U vychodu z haly stoji nekolik lidi s vysilackamy a obces vyvolaji pasazery toho, ci onoho letu. Ptamese, za jak dlouho poletime.., pry az nas zavolaji. Baret se pokousi probudit cajem. Po pul hodce nas volaji a prochazime treti kontrolou. Nastupujem do pristaveneho Tatabusu a cekame 20minut stale na stejnem miste. Baret opet spi. Po te prijde muz s vysilackou a rika nam ze mame jeste 30minut cas. Slava, uz se neco deje. Tatabus se dal do pohybu a objizdi cele letiste. Mijime spoustu palpostu, kasarna, protiletadlove kanony, golfove hriste a vrakoviste letadel. Zastavujeme u maleho dvouvrtulaku a usmevava letuska nas vita a usazuje. Po startu koukam z okna a je videt jen smog. Po nastoupani radne vysky se nam po levici ukazuje masiv himalaji. Je hodne daleko. Letuska nam rika, ze bliz nepoletime a ted se divaji ti vlevo a pri navratu to uvidi zase ti vpravo. Baret opet spi. Kdo chce, tak se muze jit podivat k pilotum do kabiny a vyfotit si Everest pres ciste skolo. Za 40minut jsme zpet a rikame si, ze to stalo za ho... Nazaver dostavame diplomek na pamatku. Na hotel se vracime kolem desate a zbitek dne travime nakupovanim darecku a odpocivame..

Nizinna etapa do Lumbini aneb stastny a vesely novy rok 2068 - 14/4

Lada je nejlepsi a dneska jsme se Sudanem prinejmensim stejne dobry.

Oslavy noveho roku neprobihali nijak bujare, ani jsme si vlastne nevsimli, ze by se neco slavilo. Nepalci tvdosijne trvaji na svem kalendari. Pry take proto, aby se odlisi od Indie. Proro maji taky cas o 15 minut posunuty oproti Indii. Jen pro uplnost, kalendar je lunarni, nepocira s prestupnym rokem a proto se jim ty mesice pomalu posouvaji. Ale dost jiz poucovani a hura na nova dobrodruzstvi Vasi oblibene dvojky:-)

Probudili jsme se brzy rano. Sudanovi bylo o neco lepe, nicmene odmital snist cokoli mistniho. Dnesni etapa merila cca 250km a ja jsem dostal od nacelnika duveru, abych v Lumbini zajistil nocleh. Prestoze jsme nevyrazili prvni, dnesni etapu jsme vyhrali!!!! Silni souperi startovali drive a navic se nebali jet rychle, avsak muj ostrozrak objevil zkratku a vsem jsme ujeli, prestoze jsem vytrvale odmital jet rychleji nez 80km/h.
Do Lumbiny jsme dorazili kolem poledne. Trochu jsme zrelaxovali, popili caj a vyrazili na prohlidku budhova rodiste. Mozna je to tim, ze je dnes novy rok, ale lidi tam jak na matejske pouti a tak to tam i vypadalo. Asi 2 miliony skolnich vyletu a rozjivenych pubertaku. Dale pak rodinky (tzn.deti, rodice, prarodice, tety strici, bratranci atd...) opravdu hrozne moc lidi. Tim ze jsme vyrazili brzy, tak jske si uzili hodne tepla. Po shlednuti rodiste to Sudan vzdal a sel se lecit to hotelu. Kousek od Toho mista dal na sever postavili velke budhsticke zeme sve chramy. Do nekterych se da dostat. Budha se pry narodil tak, ze vyskocil ze sve matky, udelal sedm kroku po lekninovych kvetech a pronesl neco v tom smysly, ze uz se znova nenarodi, ale presny text jsem nikde nenasel. Jen u jednoho sousosi, zobrazujiciho onu prihodu, stala cedulka: keep out of grass. Tak nevim.
Po pate jsem se vratil domu a uz byli vsichni na verande.
Dnesniho dne se mi taky priznacne konecne sloupl strup na kolene, ktery mi zustal po stretu s kozou z prvnich dnu. Po veceri jsme taky poplatili skody a opravy na motorkach. Ja jsem za retez a predni sklo platil 50$ a Sudan 5$ za udrzbu.
Zitra opoustime Nepal a jedeme do Gorkapuru na vlak a loucime se s motorkami. Dobrodruzstvi pomalu konci.....

I tento prispevek sponzoruje www.rajbas.eu

Odesláno z HTC